Je váš profil na Facebooku veřejný nebo soukromý? Záleží jen na vás.
K tomuto závěru dospěl Ústavní soud dne 30. října 2014, když ve svém rozhodnutí III. ÚS 3844/13 konstatoval, že povaha sociální sítě Facebook není ani jednoznačně soukromá ani veřejná. Vždy totiž záleží uživateli, jakým způsobem si míru soukromí buď na svém profilu nebo přímo u jednotlivého příspěvku, nastaví. Teoreticky tedy může konkrétní uživatel prostřednictvím této sítě komunikovat pouze s jediným dalším uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět ostatní uživatelé. Taková komunikace je pak ryze soukromá, byť je uskutečněna prostřednictvím sociální sítě využívané miliardou uživatelů (stejně jako je soukromá e-mailová komunikace dvou osob, uskutečněná např. prostřednictvím e-mailové služby Gmail, kterou taktéž využívají miliony uživatelů). Uživatel sociální sítě Facebook však má také naopak možnost učinit svůj profil také zcela veřejným, a tedy přístupným buď všem uživatelům sociální sítě Facebook nebo i všem uživatelům internetu.
Dle Ústavního soudu: „Jinými slovy profil uživatele na sociální síti může fungovat otevřeně (je veřejný pro všechny ostatní uživatele Facebooku nebo dokonce všechny uživatele internetu) nebo uzavřeně (stěžovatel buď obecně volí, jakému okruh uživatelů zveřejní své informace nebo tuto volbu může provádět i u jednotlivých příspěvků a informací zvlášť).“
V oblasti práva má tento závěr řadu důsledků. Citované rozhodnutí se zabývalo jedním z nich, a to zjednodušeně nemožností udělit pořádkovou pokutu za urážlivé vyjádření o policejním orgánu za situace, kdy toto je zveřejněno jen určitému okruhu přátel a není tedy veřejně přístupné a nebylo současně policejním orgánem získáno postupem dle trestního řádu. Obecnějším závěrem však je, že v případě, že sdílíte své příspěvky jen určitému okruhu přátel, jde o provejy soukormé povahy a jako takové jsou tyto chráněny.
Neznamená to však, že pokud tak činíte jen ve vztahu k omezenému okruhu přátel, můžete o komkoliv sdělovat cokoliv tak, jak z tohoto rozhodnutí řada komentářů dovozuje.
Existuje naopak celá řada případů, kdy print screen vaší Facebookové stránky naopak může být jako důkaz použit v civilním, trestním i správním řízení. Zejména je to možné tehdy, kdy vaše ústavně garantované právo na soukromí bude v kolizi s jiným ústavně garantovaným právem jiné osoby a soud či orgán činný v trestním řízení provede test proporcionality, při kterém dospěje k závěru, že zájem na ochraně vašeho práva na soukromí je menší.
Právní rada na závěr tedy zní – jak v životě reálném, tak virtuálním - držme se klasické zásady: „nevidím zlo, neslyším zlo, neříkám zlo“, modernizované nově o „nesdílím zlo“.
